Avignonský tyjátry

Zima, deprese, nějakej poloviční most a příšerná šéfová z Parlamentu – na poslední návštěvu Avignonu jsem nevzpomínala dvakrát ráda. Nakonec jsem si řekla, že mu dám ještě jednu letní šanci během divadelního festivalu, když je teda tak proslulej.

DSC_1925

Vždycky jsem si ho představovala jako pět šapitó někde u vody, kde pár nadšenců hraje divadlo a tančí na mostě. Proto mě celkem překvapilo, jak je ohromnej.

DSC_1918

DSC_1813

DSC_1881

Chudák návštěvník dostane do ruky katalog o tisíci stránkách a vyber si, když jediný jméno, co znáš, je Havel.

20170724_154657

Po deseti hodnoceních ,,Hm, tohle je… zajímavý,” jsme s Claudií radši zvolily techniku výběru náhodný zaboření prstem. V kavárně plný nabubřelejch divadelníků vzbudila tahle metoda celkem pozdvižení. A tak jsme pochopily, že když už jsme jednou na tomhle bobo festivalu, tak se podle toho taky musíme chovat. Jakožto Východoevropan jsem začala vykřikovat Čechov, Claudia pak zaperlila pár termínama z comedie del arte a už sme si získaly respekt.

20170717_160705

DSC_1847

DSC_1875

Festival založil v roce 1947 režisér Jean Vilar, původně jako Semaine d´art dramatique. Hned první rok dorazilo skoro pět tisíc lidí a to se hrály jen tři hry. Festival byl evidentně dost IN, ale protože IN bez OFF nemůže existovat, v 60. letech vznikla nezávislá odnož OFF.

DSC_1792

DSC_1841

DSC_1914

Představení do INu vybírá odborná porota čili by to mělo bejt TO divadlo. A pokud není, francouzská smetánka to dá hercům pěkně sežrat. Na představeních se prej stává, že lidi demonstrativně odcházej, pískaj a vykřikujou: Tohle má bejt divadlo??

Do OFFu se pak může přihlásit každej spolek, kterej si sežene místo a peníze. Ty pak musí vybrat na vstupným. V ulicích proto probíhá zuřivej boj o diváky, Co chvíli vám někdo zatroubí saxofonem do ucha, hází na vás kytky nebo volá: Nejsem mrtvý?

DSC_1807

DSC_1840

DSC_1895

Tahle část je zábavná pro návštěvníky, ne už tak pro herce. Daň za to, že si do sívíčka můžou dát, že hráli v Avignonu, prej často vykoupěj dluhama. Když se nenaplní sál, tak musej doplácet. Podle nejtajnějších zákulisních drbů pak po nocích probíhaj pouliční bitky, kdy si skupiny navzájem strhávaj plakáty.

DSC_1785

Avignonu se přesto nedá upřít uvolněná atmosféra. Člověka už snad ani nepřekvapí, když se jde zeptat, kde je jeho objednaný kafe, a číšník leží na zemi uprostřed kavárny a procíteně poslouchá Besame Mucho… A tak se nakonec to nejlepší divadlo stejně odehrává na ulici, třeba v avignonský Čertovce Rue des teinturies, kde můžete pozorovat tuhle směsici snobství a lidovosti a ještě to máte zadáčo. A kdo by si chtěl navíc vydělat, můře se zapojit do likvidace bordelu ze všech těch plakátů, co nikdo nestihnul strhnout…

ALL PHOTOS BY TINA GRECO

DSC_1890

 

 

 

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s