Snědla jsem

Kromě spousty zajímavejch zážitků jsem si z Marseille do Prahy přivezla ještě jeden dárek. Vykutálel se u mámy na předsíni. Nevim, jestli Francouzi neuměj pořádně dělat zrcadla nebo co, ale ukázalo se to právě až tam. Dva hermelíny, co se mi usadily ve tvářích (a nejen ve tvářích).

Jako to občas dělaj všecky holky, vždycky jsem někde zkusmo nadhodila, že jsem pěkně ztloustla. Čekala jsem klasickou odpověď: Ále, to vůbec neni pravda! I u tý je jasný, že druhej člověk trochu kecá, ale bohužel se stalo něco ještě horšího. Místo Ale né přišly vyhýbavý pohledy, mlčení, odchody z místnosti.

Konečně mi došlo, co mysleli lidi, když mi říkali, že tam vypadám ,,spokojeně.” Vzpomněla jsem si taky na jednu předodjezdovou lichotku ,,ta tvoje krása je taková ukrytá,” kdybych tak tušila, že tim bylo myšlený ukrytá pod vrstvama špeku…

Popravdě je mi většinou jedno, jestli je někdo hubenej nebo tlustej a podobně to většinou vnímám i u sebe (bohužel). Všecho má ale svoje meze, a tak jsem zahájila boj. Při pohledu na mámu a Janu je totiž jasný, že na genetiku to svést nemůžu (tímto bych ráda poprosila, jestli byste mohly víc jíst).

20160103_114713

Takže krutá pravda je taková, že jsem se prostě akorát v Marseille pěkně vyžrala. A když na sobě může makat Michal David, tak já taky.

20160104_112951

Kromě bezlepkový diety jsem ale asi nikdy žádnou cíleně nedržela, výkyvy jsem většinou řešila sportem, a tak jsem se šla poradit s googlem.

20160104_144322

Celkem mě zaujalo tohle, deset kilo za dva tejdny dole a bude klid, to by šlo.

20160104_144510

Pojistila jsem to samozřejmě ještě nákupem hubnoucího čaje.

20160104_095658

A přečetla si zásadní rady.

20160104_144600

Jednou už jsem šla místo výtahu pěšky a jednou cvičila nějaký stupidní cvičení, za každou aktivitu je, doufám, aspoň kilo dole.

Na všech chytrejch hubnoucích stránkách si lidi něco měřej. Stehno nebo břicho mi ale nepřijde uplně praktický, když má člověk akutní potřebu se někde změřit, třeba v práci. A tak jsem si řekla, že si radši budu měřit obvod zápěstí. Bohužel jsem zatim nenašla metr, tak to odhaduju od oka. Zápěstí by mohlo mít tak 13 centimetrů, do konce ledna bych chtěla dát aspoň pár milimetrů.

Prostě naplánovaný to mam do detailu, jen mě teď trápí jedna věc. Kvůli francouzskejm zrcadlům jsem teď v pěkně prekérní situaci v GreenBearovi. Chválit hezkýmu číšníkovi bezepkový dorty zvládne i amatér, ale říkejte to samý o salátu nebo kafi. K tomu už bude potřeba nacvičit navíc aspoň mrknutí nebo něco.

Naštěstí nakonec přišla Zuzka s logickym vysvětlenim. Francouzský potraviny jsou kvalitnější, a proto výživnější (=víc hmoty). Čili za to vlastně vůbec nemůžu. Takže bon apetit a ať jste petit, jak si přejete!

PS1: Ve skutečnosti jsem zahájila spíš takovej novoroční detox, po tejdnu odříkání mě bolí hlava, spustila se mi rýma a nejradši bych furt spala, tak já nevim, jestli si radši nenechat ty hermelíny.

PS2: V lednovym balíčku byl tenhle čaj, náhoda?

20160104_160557

 

 

 

 

 

 

 

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s